K dosažení Nejvyššího poznání slouží různé Cesty jógy a jejich prostředky, které ve své podstatě překonávají omezení individuality. Není možné je v praxi oddělit, navzájem se prolínají a doplňují. Všechny tyto cesty se tak v našem Bytí projeví, v míře určené plody naší Karmy (našich předchozích zkušeností – o zákoně Karmanu pojednává podrobně Védánta) a Milostí Stvořitele.
- Radža Jóga (Patanjali): Cesta práce s tělem, dechem, myslí, energiemi a jejich ovládnutí
- Džnána Jóga: Cesta vědění/poznání Skutečnosti
- Bhakti Jóga: Cesta modlitby a oddanosti Vyššímu principu, Božství
- Karma Jóga: Cesta nezištného a nesobeckého konání a služby Nejvyššímu
- Tantra jóga: životní filozofie, která uctívá kosmickou tvořivou energii Šakti
om asato ma satgamaya, tama soma jyotir, mrtyor ma amritam gamaya
Radža Jóga (Patanjali):
Je cesta Jógy, která využívá různé metody a cvičení k ovládnutí těla, smyslů, mysli a jejich konečnému rozpuštění ve stavu poznání Pravdy, ztotožnění s čistým Vědomím- Kévaljam. To se děje pomalu a postupně, disciplinovaným udržováním praxe, která se skládá z osmi stupňů, vzájemně na sebe navazujících a volně se prolínajících.
Radža jóga umožnuje vrcholné poznání sebe sama, nicméně klade nesmírné nároky na praktikujícího. Pokud chceme dosáhnout tohoto cíle, je třeba vynaložit veškeré úsilí a přizpůsobit svůj život všem okolnostem, které tato cesta obsahuje. Denní praxe se skládá z mnohahodinových koncentrací, meditací a doplňkových tělesných cvičení, které jsou přerušeny jen osobní očistou, příjmem živin a spánkem. Protože tyto postupy jsou pro většinu z nás nedosažitelné, přizpůsobujeme praxi svým osobním cílům a životním podmínkám.
Asthangajóga – osmidílná stezka Radžajógy:
1. Jama (příkazy) konání dle morálních hodnot
2. Nijama (zákazy)absence nemorálního chování
3. Ásany komplexní tělesné cvičení, s cílem ovládnutí těla a zprůchodnění energetických drah
4. Pránájáma dechové techniky – kontrola a práce s energií přijímané prostřednictvím dechu
5. Pratjahára ovládnutí a pročištění smyslových orgánů a zklidnění vnímání
6. Dháraná umění koncentrace a rozpouštění vlivů, které ruší pozornost
7. Dhjána stav meditace, ve které mysl není v pohybu, ani rušena žádnými vlivy
8. Samadhí stav dočasného splynutí s Absolutním vědomím / Savikalpa, Nirvikalpa
Stavů Samadhí není za každou cenu nutné dosáhnout, neboť je dočasný a adept se vrací zpátky do principu Dvojnosti. Rozpoznání a uvědomění konečné Jednoty, stavu Probuzení, je možné dosažením stavu Sahadža Nirvikalpa Stitti/Samadhí, kteý je nevratný. Toto se stane díky Milosti.
Bhakti Jóga:
Bhakti znamená cestu lásky, oddanosti a modlitby k Nejvyššímu principu Božství, které připouští jako jedinou autoritu a smysl života. K němu obracíme neustále svou pozornost a směřujeme veškeré své konání. Ke vztahu k Bohu nepotřebujeme prostředníka, ale pouze sami sebe, své osobní kvality, pokoru, odpovědnost, upřímnost a lásku. Podoby Božství mají různé úrovně, osobní i obecné, počínaje od symbolů hmotných forem, až po mentální představy a příčinné zkušenosti. Podle učení non-duálního principu Advaita-védánta je Bůh – Stvořitel první manifestace čistého Vědomí. Je zodpovědný za veškeré tvoření, Život, za celý Vesmír a všechny formy v něm obsažené.
Prožitek Bhakti je niterný, spontánní a bezúsilný. Není možné se mu naučit, ani rozumově poznat. Pokud láska k bohu v životě schází, je možné o ní požádat skrze modlitbu, nesobeckou a oddanou činnost a odevzdání se. Tak se můžeme nabídnout, poskytnout svůj život a skrz Milost postupně upevňit své uvědomění Jednoty.
V křesťanském světě jsou příkladem čisté Bhakti světci a mystikové, jejichž životy vykazovaly známky stálé osobní zkušenosti a sjednocení s Nejvyšším principem Božství.
Karma Jóga:
Vykonáváme-li své povinnosti a práci s myšlenkou v první řadě na prospěch pro Nejvyšší záměr Existence, druhořadě na užitečnost pro ostatní živé bytosti a nakonec na svůj osobní prospěch s nezištnou myslí, je naše konání správné (tedy Dharmické). Písma tento způsob vykonávání světských povinností doporučují, v případě cílů poznání Nejvyšší Pravdy cestou Jógy na některých místech dokonce přikazují. Karma jóga je uměním správného směřování naší aktivity a všech činností.
Vede k Nejvyššímu cíli stejně jako ostatní cesty a společně s nimi tvoří ucelený prostředek poznání. Pomáhá pomalu rozpouštět osobní nároky na přivlastnování a očekávání odměny za své chování, a osvobozuje od pocitu vlastní důležitosti. Tím se snižuje aktivita pocitu já-mysli a tendencí, nevědomých popudů, které nemají prostor k naplnění, slábnou a rozpouští se.
Adeptům jógy, kteří svou přirozeností jsou spíše extrovertní povahy, může být Karma jóga (i Bhakti jóga) nejužitečnější pro dosažení konečného cíle.
Džňána Jóga:
Poznání je hlavní a zásadní prostředek k Vědění, Džňáně. Slouží k přímé zkušenosti čistého Vědomí, niterného Jsoucna. Džňána, Jóga poznání, je mudrci potvrzena jako nejvyšší disciplína Jógy, která obsahuje několik návodů a prostředků ke konečnému cíli. Jsou to Átmavičára – sebedotazování “kdo jsem já?”, Sakšibhava – metoda pozorování, svědčící role odosobněného uvědomování, Brahmakara vritti – jednobodová pozornost, spatřující Brahma ve všem, Nididjásana – védantická meditace spočívající v kontemplaci Brahman.
Jóga poznání vyžaduje intelektuální schopnosti, neboť se ústřední navigační linka konceptu na závěr sama v sobě rozpustí. Vyžaduje též introvertní směřování, totální odevzdanost, jedinou touhu a jednobodové zaměření hledajícího.
Zásadním a klíčovým je pro ní fakt, že nic nového nemůže být na cestě objeveno, neb vše je již obsaženo v podstatě sebe sama, a že já-pocit ega je jediná překážka rozpoznání Pravdy, čistého Vědomí. Bůh, Svět a celý Vesmír jsou tak jen projevením jediného Vědomí, pouhými vibracemi a projevy energií, tvořících celky hmotné duality. To vše individuální bytost vnímá a mylně považuje za prožívanou skutečnost. Ve své podstatě je Džňána jedinou, pravdivou Skutečností a vše ostatní jsou představy a jejich neustále se měnící podoby, v závislosti na úhlu pohledu individualizovaného uvědomění.
Je známých několik non-duálních směrů, které vnímají a popisují Vědomí jako na pravou podstatu Existence, liší se pouze v postupech a způsobu dosažení zkušenosti a terminologii, např. Advaita védánta, Buddhismus, Kašmírský šaivaismus, Zen, Dzog-čen, Zen, Sufí, Vaisiavédánta…
Tantra jóga:
Tantra je starodávná indická nauka prolínající se s učením véd a jógy. Není náboženstvím, ale spíše životní filozofií, která uctívá kosmickou tvořivou energii Šakti manifestovanou ve všem projeveném. Tantra je v pojetí pozemského světa duální, nicméně obvykle vnímané polarity (dobré/špatné, špinavé/čisté, tělesné/duchovní, bílé/černé) neposuzuje, ale objímá do jednoty. Bez hodnocení vítá vše, co přichází, jako projev Šakti.
Považuje podobně jako další východní systémy tělo za dočasný chrám neohraničeného ducha, pracuje výrazněji se sexualitou jako primárním projevem univerzální životní síly v lidském těle a nabízí techniky, jak tuto sílu kultivovat do jemnějších forem.
Učí nás přijmout své touhy, strachy a nedokonalosti, objevit, kde máme hranice, za které nepustíme nikoho dalšího a kde je hranice, za kterou se neodvážíme ani sami. Je to cesta především do vlastního nitra a k harmonii mezi svobodným prožíváním lidské přirozenosti a uctěním božské podstaty veškerého života.
Původní tantrické učení bylo i ve své kolébce – v Indii – drženo v tajnosti a určeno pouze pro pokročilé a zasvěcené adepty s dlouhou praxí vědomé práce s tělem a dechem. V ryzí praxi využívá časo nástrojů rituálu (puja), léčivých vibrací (mantra) a posvátné geometrie (jantra). Podmínkou pro skutečnou tantrickou cestu je učitel, guru.
Současný boom tantry, tantrických masáží a seminářů je zejména výsledkem potřeby západní společnosti osvobodit sexualitu a psychiku od pocitů studu či viny a dogmat křesťanského kontextu kladoucího rovnítko mezi sexualitu a hřích a potlačujícího intuitivní a nespoutané ženství. Pro odlišení tohoto proudu od původního tantrického učení používáme raději výraz „neo-tantra“.
Tantrické kurzy neprovázíme – spíše se pořád sami učíme, jak s životní silou a sexualitou nakládat v dlouhodobém vztahu a objevujeme, kde se cesta tantry potkává s cestou jógy a jak se mohou doplňovat.
TIPY NA KNIHY:
tradiční tantra:
- Ajit Mookerjee, MadhuKhanna: The Tantric Way; Yantra, the Tantric Symbol of Cosmic Unity
- M.P. Pandit
- Arthur Avalon (John Woodroffe)
- André van Lysebeth: Tantra
neo-tantra:
- Margo Anand: Umění sexuální magie, Umění sexuální extáze
- Ma Ananda Sarita & Swami Anand Geho: Tantrická láska
- Mantak Chia: Multiorgasmická žena, Multiorgasmický muž
- David Deida
- Osho
